Něco z historie

! v rekonstrukci !

Z historie vesnice Boliny.

Z dostupných pramenů není známo, kdy došlo k založení naší obce. Podle topografu Schallera a Kreibycha se v minulosti naše obec nazývala POUN nebo POUNA. V dějinách Vlašimi od Fr. Augustina Slavíka se uvádí, že kolem roku 1628, tj. v období "třicetileté války”, se nazývala ZVOLÍN, jinak BOUNA řečená. Také je zde uvedeno, že poplužní dvůr v Římovicích od vlašimské obce koupil roku 1546 Václav, rychtář z Boliny, za 75 kop grošů českých. Profesor Antonín Profous v knize "Místní jména v Čechách" uvádí, že jméno Bolina vzniklo při­vlastňovací příponou rodu ženského z osobního jména Bola (Bolova ves). Ve "Sborníku vlasti­vědných prací z Podblanicka" č. 11 uvádí Dr. Ru­dolf Turek (archeolog), ve stati topografie Střed­ního Posázaví, tzv. Starou Bolinu jako součást klášterství sázavského. Bolina jihovýchodně Vla­šimi 13. stol. (Summa Geghardi) in vlila Bolin, 1499 v Bolinie. Na blízku Zachovalé tvrziště - osud neznám. Bolina v I. pol. 14. stol. rozdělena. V citované topografii jsou také uvedeny zaniklé vsi v katastrálním území naší obce Čáslavice a Cáslavičky, což je dnešní dvůr Skalkov. Zmínky v letech 1530 z Čáslavic, 1550 ve vsi Čáslavicích, 1566 dvůr Skalkovsko, 1569 z Čáslaviček a na Čáslavičkách, 1571 z Čáslaviček a v Skalkovicích, 1576 a 1592 dvůr Czaslawiczky, 1576 ve vsi Czaslawiczych s polovicí dvoru poplužního koupeného roku 1580 od Václava Skalky, 1686 - hof Skalkov. Na dvoře Skalkov vykonávali naši předkové robotní povinnosti. Seznam tvrzí na Podblanicku s údaji o prvním výskytu v písemných pramenech a zániku podle Augustina Sedláčka: Lokalita Bolina - obec Bolina, bližší určení Zachovalý zbytek, tzv. Stará Bolina, val a sklep. První výskyt v písemno stech - počá­tek 14. století. Další pramen "Zprávy o zaniklých vesnicích na osadě Kondracké pod Blaníkem" od JUDr. Michala Navrátila: Na osadě Kondrac zanikly 3 vesnice. Jejich jména se zachovala pouze v názvech rolí, rybníků a lesů. Jsou to: Libošovice, Machlov a Jinošov. Zvlášť zajímavé jsou zprávy v "Deskách zemských" VIC 28-29. První zpráva od Václava Hyndráka, písaře desek zem­ských, uvádí jednotlivé držitele gruntů v Bolině, Vracovicích, Kondraci a Krasovicích. Roku 1499 - 10. července Johanka z Libošovic přiznala, že dědictví své v Bolině, dvůr poplužní pustý v plat vysazený ves celou, dvory kmetcí a platy, na kterých sedí: